Portál pro zodpovědné majitele psů

Je to pes, který kvůli své robustní postavě budí v lidech respekt, jeho povahu si přitom majitelé nemohou vynachválit. American bully je poměrně mladé plemeno, které se začalo rozvíjet od počátku 90. let 20. století v USA. „Vzniklo na základě křížení amerického pitbulteriéra a amerického stafordšírského teriéra, ze kterých byli k chovu a dalšímu šlechtění vybíráni nejsilnější jedinci. Na jeho dalším vývoji se pravděpodobně podílela i jiná plemena typu bull - americký a anglický buldog, ale i další. Jejich přesný podíl je však nejasný. Cílem chovatelů bylo vyšlechtit silně vypadajícího domácího mazlíčka,“ říká chovatel Milan Hrůša. Zajímavostí je, že toto plemeno najdeme hned ve čtyřech velikostních variantách, které se vzestupně nazývají pocket, standard, classic a XL. Díky tomu si můžete vybrat psa měřícího od 33 do 57 centimetrů v kohoutku. Povahově se od sebe jednotlivé velikostní rázy neliší. V roce 2004 vznikl oficiální celosvětový klub American Bully Kennel Club (ABKC) a byl popsán jasný standard plemene. Tento klub také vydává rodokmeny nově narozeným psům. Chov je takzvaně volný a nejsou dány ani podmínky pro uchovnění, existuje však etický kodex chovatele, který tento klub vydal, jenž nabádá chovatele, aby u psů sledovali zdraví a zařazovali do chovu jen prověřené jedince bez vad.

Gladiátor se srdcem plyšáka Co se týče povahy american bully, jsou to věrní, hraví a láskyplní psi, kteří vyhledávají kontakt se svým majitelem a jeho rodinou. Jsou velmi něžní, ohleduplní a tolerantní k dětem, je ale potřeba hlídat, aby jim omylem svou váhovou převahou nechtěně neublížili nebo je nesrazili v zápalu hry k zemi. K cizím lidem mohou být z počátku nedůvěřiví, ale po seznámení se z nich stávají psi vítací. Majitelé je příliš nedoporučují jako psy hlídací právě kvůli jejich náklonnosti k lidem. „American bully má být v prvé řadě všestranný rodinný pes, který miluje svoji rodinu. Jsou jako velké děti - nadšení ze všech aktivit, kterých se se svými páníčky účastní, a budou je ochotně doprovázet kamkoliv. Ačkoliv jejich vzezření budí respekt, k lidem jsou velmi přátelští a veselí. Pokud vyrůstají v rodině s dětmi, jsou jim parťákem a chůvou. Agrese vůči člověku, extrémní bázlivost nebo nesnášenlivost je netypická a u american bully nežádoucí,“ říkají Milan a Iva Hrůšovi z chovatelské stanice Blue Rebel´s Bullies.

Všestranně využitelný Kromě role rodinného a společenského psa, což je hlavním posláním american bullyho, se s ním lze věnovat i různým psím sportům a aktivitám. Nejčastěji ho můžete vidět při bull sportech, kde vyniká především v disciplíně tažení těžkého břemene. Jelikož je snadno motivovatelný, neztratí se ani v klasické sportovní kynologii. Díky jeho milé povaze se uplatňuje i coby pes canisterapeut. Pár jedinců se věnuje také agility, obedienci a dog dancingu. Především v období růstu (minimálně do jednoho roku věku psa) se nesmí příliš fyzicky zatěžovat, aby to nemělo negativní vliv na jeho klouby. Samozřejmostí by měly být dostatečné procházky a kromě fyzického zaměstnání i to psychické, aby se pes nenudil. Využít k tomu můžete psí hlavolamy, nebo psa naučit nové cviky. Ze čtyř velikostních typů si vybere nejspíš každý. „Pokud jde o rodinu s dětmi, která bude chtít ohlídat svůj pozemek a mít psa, který budí respekt a přitom miluje děti, je jasná volba XL bully. Stařičká babička, která bude chtít svého mazlíka, si zase asi pořídí pocket bullyho,“ říká Kateřina Filková.

Zvládne ho i šikovný začátečník Jako každý pes i american bully potřebuje řádnou výchovu a jasná pravidla, aby se o ně mohl opřít a vyrostl v sebevědomého a vyrovnaného psa. „Výchova musí být milující, ale zároveň důsledná. Je to velký a silný pes a taková kombinace s nevychovaností může být problém. Na american bully jednoznačně platí pamlsky, jsou to velcí milovníci jídla. Se správným vedením ho zvládne i začátečník. Není problémový ve vztahu k psům, ani k jiným zvířatům. Avšak je potřeba pamatovat na to, že toto platí, pokud je pes správně vychovaný a hlavně řádně socializovaný. Pokud toto člověk zanedbá, může se stát, že jeho bully bude nesnášenlivý,“ popisuje výchovu Kateřina Filková. Každý dobrý chovatel by měl novému majiteli svého odchovu podat všechny důležité informace ohledně péče o štěně a také jeho výchovy. Takzvaný chovatelský servis, tedy servis od chovatele majiteli, bývá u psů s průkazem původu samozřejmostí. „Co naprosto odmítáme a nedoporučujeme je lámat tohoto psa silou, násilím nebo ho bít. Je potřeba si uvědomit, že psi typu bull mají zvýšený práh bolesti, takže toho hodně snesou, ale zároveň jsou to psi inteligentní, takže si moc dobře pamatují. Každé takové jednání by se majiteli mohlo vymstít a otočit se proti němu,“ upozorňují manželé Hrůšovi. Nutná je i jistá dávka trpělivosti – především v období puberty, kdy někteří jedinci najednou selektivně „ohluchnou“ a slyší jen to, co chtějí. Také je nutné je už od mala učit, aby netahali na vodítku – jelikož tito psi mají velkou sílu, později by si vás kamkoliv dotáhli.

Jak je to s kupírováním? U chovatelů a majitelů tohoto plemene je ustálený názor, že k jeho typickému výrazu nepochybně patří kupírované uši. V České republice už několik let platí zákaz kupírování uší, ale majitelé si buď kupírované štěně přivezou ze zahraničí, nebo ho sami dají v jiném státu kupírovat. Jelikož se pod ABKC pořádají soukromé srazy a výstavy, mohou se i tito psi na několika málo akcích za rok vystavovat i u nás, ovšem ne na oficiálních akcích pod mezinárodní kynologickou federací FCI - na takové akce, ať už jde o výstavy či sportovní události nemají psi s kupírovanýma ušima povolen vstup ani v pozici doprovodu. Naproti tomu psi nekupírovaní se mohou zúčastnit sportovních akcí (zkoušky, závody) a na výstavu mohou jít alespoň jako doprovod svého pána (v pozici diváka). Možná se jednoho dne dočkají zařazení do skupiny takzvaně neuznaných plemen a nekupírovaní jedinci se budou moci vystavovat i na oficiálních výstavách v České republice. U výstav ABKC nehraje kupírování uší roli.

Pozor na klouby a srdce Ať už si vyberete jakýkoliv velikostní ráz plemene american bully, měli byste zvážit testování kyčelních a loketních kloubů, a také srdce, abyste věděli, jak na tom váš pes je a co si může dovolit – tím spíš, pokud plánujete po vašem psu odchovat potomky. „Sleduje se srdce a klouby kvůli dysplazii, ale není to povinné. V zahraničí někteří dělají testy DNA. Občas se u některých jedinců objeví ´´vyrážka´´ od alergie, například na jídlo. Jinak na tom plemeno není zdravotně nijak špatně. V průměru se dožívají osmi až dvanácti let, v České republice je desetiletý pes,“ říká Petra Hronová. Na testování upozorňují i manželé Hrůšovi z chovatelské stanice Blue Rebel´s Bullies: „Jako každé velké plemeno je třeba dávat pozor na klouby a zejména při růstu štěně nepřekrmovat a nepřetěžovat pohybem vyvíjející se kloubní pouzdra. U našich psů sledujeme dysplazii kyčelních a loketních kloubů, dále děláme vyšetření na srdeční vady, které se u bull plemen někdy objevují. Není to ale povinné (podmínka uchovnění). Vzhledem k tomu, že aktivně sledujeme chov v celé Evropě, víme, že se jen v ojedinělých případech v některých liniích vyskytly vady srsti, zálomky ocasu, rozštěpy a několik dalších dědičných vad, stejně jako u jiných plemen.“ Co se týče odchovu štěňat, nebývají s tím problémy. Feny jsou dobré matky, o štěňata se pečlivě starají, jsou dobře mléčné, porody nebývají problematické. Vrhy jsou početné, v průměru kolem osmi štěňat.

Pro koho se american bully hodí? Ať už jste aktivní a trávíte každý den sportem v přírodě, nebo dáváte přednost poklidným procházkám v pomalém tempu, american bully vám bude velmi dobrým společníkem. Jelikož jde o krátkosrsté plemeno, doporučuje se jeho ubytování uvnitř v teple, venku na zahradě jen v případě dostatečně zateplené boudy. A komu jej lze doporučit? „American bully bych doporučil lidem, kteří chtějí veselého kamaráda, luxusního společníka a oddaného přítele. Doporučil bych ho rodinám s dětmi, všem, kteří hledají do života to své ´´sluníčko´´. Nedoporučuji ho lidem, kteří si skrz velkého a mohutného psa chtějí léčit své komplexy. Rovněž by si ho neměli lidé pořizovat na chov jen jako zdroj příjmu při neznalosti zásad chovu a krevních linií, tak jako se dnes bohužel stává. Není to pes pro labilní jedince. Vhledem k jeho velké síle je důležité, aby to měl jeho majitel ´´v hlavě srovnané´´ a tu jeho sílu nasměroval správným směrem,“ říká závěrem Milan Hrůša.

Plemeno v kostce Země původu: USA Výška: Pocket (fena 33 až 40 centimetrů, pes 36 až 43 centimetrů), Standard (fena 40 až 48 centimetrů, pes 43 až 51 centimetrů), Classic (fena 40 až 48 centimetrů, pes 43 až 51 centimetrů,– oproti typu Standard bývá tento typ lehčí), XL (fena 48 až 54 centimetrů, pes 51 až 57 centimetrů). Váha: 31-60 kilogramů Barva: Jakákoliv barva kromě merle. Povaha: Hravý, přátelský, oddaný, dobře cvičitelný, odvážný. Vhodný do rodiny: Ano i k malým dětem, ke kterým se chová ochranitelsky. Vhodný i pro začínajícího pejskaře. Vychovatelnost: Je nutná trpělivá a laskavá výchova s nastavenými pravidly. Dobře a rád se učí. Je dobře motivovatelný na pamlsky. Náročnost péče: Minimální, srst stačí jednou za týden přejet mokrým hadrem nebo vyčesat. Potřeba zaměstnání: Středně náročný, potřebuje fyzicky i mentálně zaměstnat. Přizpůsobivý. Vazba na člověka: Miluje kontakt se svým majitelem. Dá přednost bytu před opuštěným kotcem v koutě zahrady.

Foto: Milan a Iva Hrůšovi, Petra Hronová, Kateřina Filková